GHAZA U MALÉHO BADRU

Dumatu’l-Džandal Ghaza

Náš Pán, Rasúlulláh, se vydal s tisíci muži na expedici proti kmenům

“Nikdy jsem neviděla lepší a příznivější ženu, než Džuwajrijju.“ 
Hadrat Aiše (radijalláhu ‘anha)

žijícím v Dumatu’l-Džandal, které ohrožovaly cestující na trase do Damašku, a Mediny. Bylo to v pondělí ke konci měsíce Rabi’ul-awwal. Jako zástupce v Medině ponechal Sibu Ibn Urtufu. Nepřátelské kmeny, které zaslechly, že se k nim blíží Islámská armáda, prchly. Poté, co v Dumatu’l-Džandalu zůstali několik dní, k dvacátému Rabi’ul-akhir se vrátili do Mediny.2

Muraisi Ghaza

Tato ghaza je také nazývána Bani Mustalaq Ghaza. Muraisi je jméno studen kmene Khuzaa v Qudajdu a opevnění, které bylo postaveno na jejich ochranu. Toto místo je také základnou kmene Bani Khuzaa.

V pátém roce od Hegiry, Harith ibn Abi Dirar, vůdce Mustalaqových synů, shromáždil velký počet mužů pro boj proti našemu Pánu, Prorokovi. Chystal se je ozbrojit a poslat do Mediny. Když se tato zpráva dostala k našemu milovanému Prorokovi, jednotka o sedmi stech mužích se okamžitě vydala na válečnou výpravu proti Mustalaqovým synům. Základna byla zřízena u studny Muraisi. Nejprve byli Mustalaqovi synové pozváni k Islámu. Toto nepřijali a započali válku vystřelením šípů. Po rozkazu našeho Pána, Rasúlulláha, “Zaútočte náhle a všichni najednou,“ Ašabové al-kiram zabili deset mužů z řad Mustalaqových synů. Vůdce kmene uprchl a zachránil tak svůj život, ale jeho dcera Barra spolu se šesti sty lidmi z jeho kmene byla zajata. Kořist byla rozdělena. Barra předstoupila před našeho Pána, Proroka, a řekla, “Dohodla jsem se se svým pánem, kterému jsem byla přidělena, že mě propustí za devět zlatých mincí. Prosím, pomoz mi!“ Náš Pán, Prorok, se nad ní slitoval, vyhověl jí a vykoupil ji. Poté ji propustil a věnoval jí svobodu. Poté, co jí náš milovaný Prorok pověděl o Islámu, stala se Muslimkou. Pán světů, který byl nesmírně rád, že se stala Muslimkou, ji poctil tím, že se s ní oženil. Poté, všichni Ašabové al-kiram řekli, “Museli bychom se stydět, kdybychom drželi příbuzné Rasúlulláhovy ženy, naší matky, jako služebníky,“ a své zajatce propustili. Tento sňatek vedl k propuštění několika stu zajatců. 

Náš milovaný Prorok změnil jméno Své požehnané ženy z Barra na Džuwajrijja. O naší matce Hadrat Džuwajrijje, naše matka Hadrat Aiše říkávala, “Nikdy jsem neviděla lepší a příznivější ženu, než Džuwajrijju.“3

Když se Islámská armáda vítězně vracela do osvícené Mediny, sousedící polyteistické kmeny byly zastrašeny a porozuměly, jak nebezpečné by bylo, kdyby se odvážily Muslimy napadnout.

Některé důležité události, které se odehrály v pátém roce od Hegiry

Na zpáteční cestě, z Mustalaq Ghazy, začal foukat silný vítr. Ašabové si pomysleli, jestli nepřátelé nezamíří do Mediny. Rasúlulláh řekl, “Nemějte strach. Medina je bezpečné místo; v každém jejím rohu jsou strážní andělé. Dnes zemřel munafiq. Byl to Zajd ibn Furaa, přítel Ubajje Salula.”

Matky Mu’minů, Hadrat Aiše a Umma Salama se k této ghaze také připojily. Munafikové naši matku Hadrat Aišu pomlouvali. Někteří Muslimové byli těmito pomluvami také oklamáni. Poté byl zjeven ajat al-karimat, pomluvy munafiků byly odhaleny a Hadrat Aiše byla vychválena.4

Rasúlulláh řekl, “Dobré zprávy tobě, Ó, Aiše! Haqq ta’ala tě očistil. Vydal svědectví o tvé nevině.“ Prorok ‘alejhis-salam shromáždil Ašaby v masdžidu. Přednesl khutbu a zarecitoval zjevené ajaty al-džalila. S požehnáním těchto ajatů al-karimatů, pochybnosti v srdcích Mu’minů zmizely. Pomluvači byli potrestáni.

Na zpáteční cestě z této ghazy, ajat tajammum byl zjeven5.

Aišin radijalláhu ‘anha náhrdelník byl opět ztracen, na místě zvaném Salsala. Toto místo se nacházelo v blízkosti Mediny. Vyčkali tam až do doby, než se náhrdelník našel. Nebyla tam žádná voda a Ašabové s sebou také žádnou neměli. Rasúlulláh ‘alejhis-salam usnul v klíně Aiše as-Siddiqi. Ašabové al-kiram informovali Hadrata Abu Bakra o nedostatku vody. Ten zamířil za Rasúlulláhem a Rasúl ‘alejhis-salam se vzbudil. Alláh ta’ala zde seslal ajat tajammum. Ašabům byl zarecitován tajammum, a poté vykonali ranní salat. Aiša radijalláhu ‘anha vysedla na velblouda. Než se velbloud zvedl, náhrdelník se našel. 

Ty jsi miláčkem Alláhovým a světlem vesmíru,
Neodděluj své milovníky od své brány ani na okamžik.
Nechť tvé požehnané jméno můj jazyk ani na chvíli neopustí,
Je lékem pro mé zlomené srdce; má duše v něm nachází radost.
Snad se každé tvé jméno bude přimlouvat jiným způsobem,
Ahmed a Mahmud, Abu’l Qasim Muhamed Mustafa.
Byl nazýván “Wa’š-Šams” a “Wa’d Duha”,
Tak proč bych nemohl Jeho tvář přirovnat ke slunci a měsíci?
Kanuni Sultan Sulejman (Muhibbi)